Včerejšek jsem strávila koukáním na videa s kočičkami, posloucháním staronové hudby a s novou čajovou láskou – Earl Grey. Měla bych nafotit zbytek fotek k přijímačkám, ale vůbec nemám fotící náladu. Dát si dvě volitelné přednášky od 7:15 nebyl vůbec dobrej nápad.. Trochu provinile jsem obě zaspala. A jediný předmět co mě v tomhle semestru baví je Grafika na počítači.

Je to divnej pocit po zkouškovém nemuset se vůbec nic učit.
Učím se ale moudrým býti. Každý den.

this could be
para-para-paradise

Camera: Charman M102 – focus free
Film Vista plus
ISO 200

Po dlouhé době jsem šla ke Škodovi konečně pro svůj a ne M. filmek.
Poučení pro příště: focus free s iso 200 vytahovat jenom za slunečných dnů (kterých tou dobou bohužel moc nebylo). Ale byl to super experiment, nemuset myslet na expozici a čas a jen tak si cvaknout co mi do oka padne.

Jinak jak se zkouškové chýlí ke konci (zdravím ty, kteří se tenhle týden už učí chodí do školy, učím se já), Nutela načatá na jeho začátku už je jen pečlivě vyškrabávána do čista a přede mnou ještě stále nejtěžší zkouška. Nebude to řecká tragédie, ale páteční harakiri.

Děti na řece. Sice je tam vody málo, ale stejně jsem měla takový ochranitelský pocit chytat je v žitě aby nespadly ze skály, poté co mi M. řekl o bublinách v ledu, do kterých se dá propadnout.

Tam kde známá cesta zdánlivě končí, nová cesta začíná.

Arktické slunce, běhání po ztvrdlém sněhu a poprvé od dětských dob pořádně naražená kolena. Nechytila jsem zajíce ale velmi zlou rýmu.